Boříme 6 mýtů o well-beingu ve firmách

Well-being letos doslova zaplavil internety, a to se neobešlo bez šíření mýtů. Pojďme si posvítit na některé z těch nejvíce šířených mezi dveřmi kanclů i provozoven. Ať už to je obliba anonymních dotazníků, dělání průzkumů jen jednou ročně, řešení well-beingu příliš pozdě, obliba vlastních řešení, strkání hlavy do písku před řešením well-beingu nebo jeho škatulkování pro všechny. Poznáváte některý z těchto nešvarů? Pak se vám bude tento článek hodit.
Lenka Šilhánová
9. prosince 2022
-
4 minuty

1) Anonymní dotazníky jsou upřímnější a bezpečnější

To záleží na firemní kultuře a jestli je v organizaci vybudované psychologicky bezpečné prostředí. Pokud mají zaměstnanci zkušenost, že cokoliv řeknou, bude použito proti nim, pak se mohou zdráhat se průzkumů účastnit jinak než anonymně. Naopak u firem, kde je kultura založená na vzájemné důvěře, upřímnosti a spolupráci, potřeba anonymních dotazníků téměř neexistuje. Lidé se nebojí sdílet své názory a chtějí se aktivně zapojovat do rozvoje firmy.

Kompromisem je dát zaměstnancům volbu, jestli se chtějí nebo nechtějí podepsat. Anonymní dotazníky totiž mají své limity. Dozvíte se sice, co zaměstnance trápí, ale možnosti udělat změny budou omezené. Některé problémy mají plošná řešení, ale ty individuální či týmové půjdou vyřešit mnohem hůř a vyžadovat detektivní práci. :)

V Behaveře věříme, že neanonymní dotazníky jsou lepší cesta. Aby byla firma schopná dát své lidi na první místo, potřebuje přistupovat k řešení well-beingu s otevřeností a upřímností. Feedback je dar, kterého je třeba si vážit a jde ruku v ruce s ochotou podívat se na problém z jiného úhlu pohledu. V každodenním shonu může vedení neúmyslně přehlížet drobné problémy, které se časem mohou nakupit.

Feedback pomůže posvítit na tyto problémy ještě než se tak stane. Když na to poukáže zaměstnanec svým jménem, víte za kým přijít pro více informací a hodně se naučit. Můžete své lidi zahrnout do řešení problémů a celý proces pomáhá budování důvěry, utužuje vztahy a lidé se cítí vyslyšení a docenění. Což je jeden z hlavních předpokladů ke spokojenosti v práci.

Chcete si vyzkoušet Behavera Well-being Index? Zaregistrujte se zde.

2) Dělat průzkum jednou ročně je dostatečné

Rok je velmi dlouhá doba a žijeme ve světě, kde se věci rychle mění. Pokud děláte průzkumy jednou ročně, tak se dozvíte jaký je stav well-being právě teď, ale nevyhodnotí vám to celý rok. Jen málokdo z nás si pamatuje, jak se cítil týden, měsíc či půlrok dozadu. Schválně si vzpomeňte, co jste dělali před rokem touhle dobou.

Je potřeba zkoumat well-being ideálně čtvrtletně a mezitím dělat tzv. pulse checks (pár krátkých otázek místo dlouhého průzkumu). Data za jednotlivá období si pak můžete porovnat a všímat si vzorců či náročnějších období. Dokážete tak lépe plánovat a hasit problémy ještě než vzplanou v kritickou situaci. Flexibilita, přizpůsobivost a rychlé reakce jsou základním kamenem úspěchu současnosti. A to se dělá mnohem snadněji s daty než bez nich.

Na druhou stranu se to s průzkumy nemá přehánět nebo se lidem zprotiví. Každá firma má jiné potřeby a je úplně v pořádku si na začátku vyzkoušet dělat průzkumy třeba i každý měsíc. Naslouchejte svým lidem a sledujte míru vyplnění. Četnost průzkumů si pak nastavte jak to vyhovuje vám.

3) Well-being je potřeba začít řešit až když je problém

S well-beingem je to jako s preventivními prohlídkami u lékaře. Všichni víme, že bychom na ně měli pravidelně chodit, ale většinou se na to vykašleme dokud nás nepotká nějaký závažný problém. Prevence by nám ušetřila spoustu času, peněz i trápení, ale bereme ji vážně až když je pozdě.

Úplně stejně to funguje ve firmách, kde well-being řeší až ve chvíli, kdy jim kvůli vyhoření odejdou klíčoví lidé a strhne se tsunami dalších problémů.. Začít v tuto chvíli řešit well-being vám sice nezachrání existující problémy, ale pomůže vám včas vidět, kde mohou vzniknout nové a zabránit dalším problémům v budoucnosti.

Firmy nám často říkají, že změří well-being, až se věci ve firmě trochu uklidní. Někdy to zdůvodňují tím, že nechtějí přidávat svým lidem další úkol. Jindy se tak trochu bojí toho, co se dozví. Každopádně měřit well-being jen v klidných obdobích vám nedá pravdivá data, která by odrážela realitu.

Řešení well-beingu jako prevenci problémů pomáhá budovat stabilnější a silnější firmy, které dokážou lépe překonávat překážky. Dlouhodobě se to promítá i na výkonu a efektivitě lidí.

4) Vlastní dotazník nám stačí

Dotazníky jsou super začátek. People-first firmy chtěly během pandemie podat pomocnou ruku svým lidem a dotazníky vlastní výroby byly ta nejdostupnější volba. Tenhle těžký úkol pandul na bedra HR profesionálům a leaderům, kteří se s ním poprali jak nejlépe dovedli. 

Doba však pokročila a na trhu existují HR technologie, jako například Behavera, které spojují poznatky behaviorální psychologie s datovou vědou a posouvají tak průzkumy na další level.

Proč vyměnit vlastní dotazníky za HR platformu?

Dotazníky jsou mnoho práce za málo dat. Čekají vás hodiny strávené sestavováním dotazníků, nahánění kolegů, aby je vyplnili a následně analýza výstupů. Což se firmám prodraží a HR profesionály vytěžuje na úkolech, které je nemusí bavit a naplňovat. Behavera tuhle práci udělá za vás a vy můžete věnovat svůj čas práci s lidmi.

‍Kvalita výstupů přímo souvisí s kvalitou otázek. V systému Behavera jsou všechny otázky pečlivě připraveny týmem behaviorálních vědců, takže se nemusíte starat o to, jak otázky správně formulovat.

5) Well-being je to problém jednotlivce, a ne firmy

Práce hraje jednu z významných rolí ve well-beingu jednotlivce. V tom smyslu se na well-beingu jednotlivce podílí i firma. Role firmy však není vyřešit všechny problémy jednotlivců, ale vytvořit bezpečné prostředí a takové podmínky, aby vliv práce na well-being byl pozitivní.

Soukromí každého je velmi důležité respektovat. Firma může být platformou, kde ti, kteří chtějí se otevřít, tak mohou. To nejmenší, co manažeři mohou udělat je se upřímně se zajímat o to, jak se jejich lidem daří. V rámci svých možnosti mohou jednotlivcům vyjít vstříc v těžkých časech a poskytnout jim oporu.

6) Well-being je stejný v celé firmě

Opak je pravdou. Jsou jednotlivci, týmy nebo pobočky, kde se stav well-beingu může dramaticky lišit a je potřeba k nim přistupovat individuálně.  

Náš Well-being Index měří 12 nejvýznamnějších faktorů, které stojí za rizikem vyhoření, ztrátou engagementu, snížené produktivity a nebo rizikem odchodu. Dozvíte se tak, v jakých oblastech a jak moc lidé volají o pomoc.

V přehledu zároveň vidíte, jak jsou na tom jednotlivé týmy či pobočky. Můžete tak snadno poznat, kde potřebují pomoc a kde jsou věci v pořádku.

Chtěli byste se do řešení well-beingu pořádně opřít? Skvělá zpráva, rádi bychom vám představili Behavera Well-being Index, váš people-first nástroj pro spokojenější firmu. Jak to celé funguje?

  1. Získáte chatbota Echo, se kterým si váš tým během 15 minut popovídá a zjistí, jak moc a v jakých oblastech lidé volají o pomoc.  
  2. V přehledu uvidíte až 12 nejrizikovějších oblastí, celkové skóre i míru vyplnění.
  3. Zároveň ke každé rizikové oblasti získáte tipy od behaviorálních psychologů, jak se k řešení problému postavit.

Zároveň ke každé rizikové oblasti získáte tipy od behaviorálních psychologů, jak se k řešení problému postavit.

Řešíte u vás ve firmě well-being? Dejte nám vědět na LinkedInu a uděláte nám radost, když článek pošlete kolegům.

Jsou vaši lidé opravdu angažovaní?

Behavera Well-being Index vám pomůže odhalit, co brání vašemu týmu v angažovanosti a produktivitě.
Behaveru používá už 20+ people-first firem